Silné slabosti a slabé síly - také to je člověk. (J. Čapek)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » Pošmourno

Pošmourno

akorát tak doba zalézt na půdu
mezi poklady minulých časů
oprášit pavučiny zimním botám
a vklouznout do beránčích rukavic

s puntíkovaným hrnkem
heřmánkového čaje se ponořit
do vyseděného ďolíku starého ušáku
co mu chybí ucho

a snít si
i rudé květy begónií už uvadají
a pavouci se stahují
do svých starých domovů

a blázincům
začínají žně

Komentáře

29.10.2012 20:03

Jaroslav Vraj

Na týhle půdě bych se i já rád zdržel...
Jinak to vidím jako maaty, svým obyčejným pohledem dokážeš chytit, zaujmout.
A těmi závěry neméně:)
Hodnotím, neb je mi po ní obvzlášť fajn.

30.10.2012 05:52

Vorona

díky maat...ty taky, jako autor i jako komentátor:-)

30.10.2012 05:59

Vorona

njn na ty závěry si dost potrpím, i když ne vždycky je to silné místo...díky Jarku...potěšení na mé straně:-)

31.10.2012 10:19

Indigo

Tak jaktože na ten text nemůžu bejt zvědavá ani po přečtení.
U mně pošmourno.

22.11.2012 18:52

Vorona

no vidíš, o téhle valné mínění sama nemám...konec nechám, prostě blázince budou vždycky profláknutý i ti, co tam skončí:-)

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES