Chce se mi říct, že jsem dlouho nic takovýho nečet, a asi bych nelhal.
Snažím se najít osu, obsah i obrazy týhle věci, už jen pro ta zvláštní slovní spojení (kde vichr stíná zajedené),, ale bez mučení se přiznám, že se mi to nedaří.
Možná je vázána k jinému kontextu, který mi uniká, možná jen já jdu na to špatně, nevím.
Jen doplním, že na mě působí podobným způsobem, jako některé od Inky - nevím jistě, která bije, ale láká mě číst opakovaně a hledat.
Jarek - no, tohle patrně není chyba čtenáře. Ač jsem si to ještě před rokem nemyslel, za veškerý výraz je zodpovědný autor. Někdy to lano, kterým si čtenář uměle pojí slova, je moc dlouhé. A přesně tím pak může dát smysl cokoli, řek bych, že musí přijít sám nemá se hledat. Tohle už jsem si uvědomil. Jen neklamný důkaz : Nepochopil jsem podstatu poetikonu - že poezie se píše ze slov ne z pocitů :)
první sloka - je ti zima, jsi unaven a trochu čímsi znechucen
druhá jako razítko potvrzuje řečené
třetí - nevidíš okno kterým bys od toho zdrhnul, číší beznadějí
tak to čtu njn
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
