Taky se vám občas stane, že něco napíšete a najednou nevíte, jestli jste skutečně autorem, tedy, jestli jste (např. určitou pasáž) nevědomky někomu nešvihli? Tak mě se to teď stalo... v předposlední sloce. Asi nezbývá než se zeptat, jestli vám to není, tak jako mě, odněkud povědomé a pokud, tak odkud. Díky.
Silnej, dobrej začátek, pak snovým alobalem ses mi trochu vzdálila, zní mi tu skoro "nepatřičně", jakoby implantován dodatečně.
Ta zmíněná třetí sloka si vyloženě říká o audio provedení - chci slyšet, jak ji přesně vnímáš Ty, pomohlo by i k úplnému pochopení použití (těch zvuků), a návaznosti na:
to je zvláštní, jarku, ta druhá sloka vznikla jako první a od ní se to odvíjelo, snový alobal mi prostě vytanul a nějak se mi to zalíbilo, ale krom toho, že se mi občas stane, že něco použiju a nevim, jestli je to opravdu moje, stává se mi, že dost často nepoznám, zda je ta věc dobrá (no, v mém případě aspoň slušná) nebo uplně hrozná :)
audio bych klidně dala, i když na nahrávce znim jak nějaká kreslená postavička, leč nemám mikrofon, tak si ho budu muset pořídit nebo to audio oželet.
Vor, Marti, i vám díky.
"Snový alobal" jako první - no vidíš, jak ta jedle:), jen se mi to slovo k okolnímu textu víceméně nepozdávalo...
Jestli je věc dobrá, nepozná před publikací asi nikdo, v té chvíli musíš dát na dobrý pocit z ní, na pocit, že už v textu nemáš co měnit ani poté, co se k němu po týdnu vrátíš. Teda soudím dle sebe.
A o tom mikrofonu fakt přemýšlej:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
