Často jsem se ptal sám sebe, jak jde dohromady, že každý má raději sebe než ostatní lidi, ale přesto svým názorům přikládá menší hodnotu než názorům druhých. (Marcus Aurelius)
Jéje, to by se mi líbilo, všecko si rozplánovat, kdy mě co napadne a hlavně co. Ráno konstrukční plány pro nejnovější vzducholoď, ale večer, večer bude teleport.
Oldo, v podstatě ano, ale nejen to. Láska je víra. A když někoho miluješ, schází Ti i fyzicky. A nejde při tom vždycky jenom o sex.
A tuhle mi utkvěla někde věta:
V tvých očích jsem zahlédl lásku. A i když je to láska z pekla, chci ji mít.
A pak jsou tu ještě jiné věci, nejspíš si tohle téma ještě podržím.
...asi preto sa kresťania stále načahujú za niečim hmatateľným-tur. plátno, zázraky atď.
neviem, či nejde o preceňovanie viery- tá je predsa prejavom ľudskej slabosti, kdežto u lásky je to naopak
teda k tomu "láska je víra"
No, piate, zajímavá úvaha. Ale dá se to napsat i opačně. Víra je láska. A není asi nic většího v čem bych spatřovala tolik paradoxů.
Ale mohli bychom tu věc přetavit do otázek.
Když máš víru, máš lásku?
Když máš lásku, máš víru?
A co je víc, láska nebo víra?
A není to totéž?
Pokud nemluvíme o ničem hmatatelném.
Lidská slabost číhá v každém koutě.I fyzickém. Vírou a láskou nejspíš zaštiťujeme tyto slabosti.
Dajaku, ano, ano.
Jen nechci se vzdát myšlénky, že všechno už bylo napsáno.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
