Nehledejte chválu. Hledejte kritiku. (Paul Arden)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - volný verš » Kdysi u divokýho potoka

Kdysi u divokýho potoka

Kdysi u divokýho potoka

poodhalila tvoji tvář
a za ní
kocouří vous a klobouk limonádovýho Joe

cuc na klacku
po kterým měla sladce v ústech
a kolt tak proklatě nízko

třásly se strachem
lítací dveře v baru u dvou kulek
a pak zbyla jen jedna

dnes se ptám
kdo jsi

Komentáře

26.12.2012 13:55

Indigo

Zbyla jen jedna kulka. Potíž je v tom, že mi to zní spíš jako blbej vtip. A to by nemělo, že ne?
A navíc tucha nemám, co jsi vlastně chtěla říct.

26.12.2012 14:08

Jaroslav Vraj

Po první okamžitá představa Tornádo Lou, arizonské pěnice, co chtěla být jiná, lepší...:)

Vzhledem ke dvou kulkám (snad majitele, nebo hrdiny), se dá pojmout i druhá trochu jinak, a raději i "U dvou kulek".
V dalším pobrání však
(„...a pak zbyla jen jedna“) i zestárnutí, nemoc, kdoví.

Působí poněkud zvláštně „poodhalila, měla“(ona), a v závěru „ptám se“ (já), i když jako návrat k realitě snad ano, jakési zdůraznění procitnutí z dávno minula.

26.12.2012 16:54

Vorona

nerada vysvětluju svoje básně, ale jo, můžou být nepochopitelné asi...smysl jinak byl v tom, že i když poodhalíš něčí tvář, stejně nevíš kdo je...

26.12.2012 16:59

Jaroslav Vraj

ona ta zápletka dost reálnýho děje přímo vybízí ke zvědavosti proč takhle, no :)

26.12.2012 17:01

Vorona

v závěru „ptám se“ (já), i když jako návrat k realitě

ano, tak to bylo myšleno

jinak k ostatnímu, chtěla jsem tak trochu nastínit lásku jako divoký západ:-)

27.12.2012 09:08

Marta

Vorona, rozprávaš príbehy pospletané z vedomej prítomnosti, skúsenosti a spomienok
očarenie i pochybnosti prekrývaš tkanivom vlastných slov

a pak zbyla jen jedna
uff

27.12.2012 09:19

Vorona

Marti, tak nějak to je...prekrývam, stále prekrývam :-)

27.12.2012 17:57

piatecezdeviate

zdá sa mi niečím umelá, ale neviem čím
ak na to prídem, dám vedieť

28.12.2012 02:19

Egon Sirka

Nemůžu si pomoct. Tohle je zápis z westernovýho snu. Proklatě nízko. Všechno tak správně snově neuspořádaný. Jakoby stačil závan a vše je pryč.

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné	0%	[Žádné hlasy]
Chvalitebné	100%	[1 Hlas]
Dobré	0%	[Žádné hlasy]
Dostačující	0%	[Žádné hlasy]
Nedostačující	0%	[Žádné hlasy]

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES