Básníci jsou lidé pravdy, jelikož pravda umožňuje proniknout do neznáma. A kdo by se odvážil tvrdit, že pro ty, kdož jsou hodni radosti, není krásné, co je nové. (Guillaume Apollinaire)
Nejdřív jsem si ani nevšiml vraní /vranním. Když začíná sněžit opravdu to tak trochu zešedne. Poslední sloka mi dala trochu zabrat, ale nakonec jsem ji snad rozluštil. Nevidím nic víc, co bych mohl vytknout/zmínit. Zdá se že je tady někde zakopaný pes. Ještě se vrátím.
jen sádrové odlitky
těch stop se svými kříži
zůstanou věrné
Zvláštní.
"stop se svými kříži" asi stopy někoho kdo nese kříž (já si prvně představila ptačí stopy, protože ty jsou malinko do křížku)
"zůstanou věrné" Takže... zůstanou jen odlitky, protože sníh roztaje.... ale ty už pak přece nebudou věrné, budou inverzní.
Zvláštní. Jsem zvědavá kam všude se touhle básní ještě dostanu. Takže do oblíbených :)
Jarku, ano, původně mi to tam taky naskočilo s tím rýmem na padá, ale dala jsem jen ten "šednou-jednou" :-) díky :-)
Luis, zvláštní je, žes odhalila oba ty "smysly kříže"...první měl být ten s těmi, co nesou své kříže a druhý opravdu ty jakoby křížky ptačích stop...máš mě prokouknutou a jsi pozorný čtenář :-) taky díky :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES