Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - říkačky, veršovánky a jim podobné » ...un peu d'air battu...
...un peu d'air battu...
V nerezových slovech vestu tkám
vkládám později vajgly mezi ně
vzpěra života! Přec na mizině,
v zimě vše patří božím mukám.

Sedím u kamen nezdravý strachem
kachen hejno též na poli spí
a já pod vestou loňské listí
hyzdí ... (nedokončeno).
Komentáře
14.01.2013 04:48 sv Nestesti
avatar Fajň. Vysvětlím, proč je tu tenhle paskvil a proč se kometuji sám.
Pročítal jsem všechna díla nejmenovahého básníka zde, abych našel (se pokusil) univerzální atributy jeho tvorby. Nepodařilo se.
Sám toho moc poslední dobou nekomentuji, není času ani času. Publikuji, ale hned to mažu, takže nepublikuji.
Tohle dílo mě napadlo jako rozvička. Začnu otázkou, když píšete báseň, máte jako první schéma nebo slova? Zkusil jsem si vytvořit schéma, beze slov, v rychlosti a pak to do něj vpasovat.

Schéma bylo:
A (poslední slovo A1 koresponduje s prvním slovem B1; nějak)
B
B (poslední slovo B2 koresponduje s prvním slovem A2)
A

A (poslední slovo A1 koresponduje s prvním slovem B1)
B
B (poslední slovo B2 koresponduje s prvním slovem A2)
A

Výsledek:
A1 -> B1 (nejedná se o účelný verš; jen slovíčkaření)
tkám -> vkládám
mizině -> v zimě

strachem -> kachen
listí -> hyzdí
_____________
Spojení "veršů" si dosadíte sami.
Proč tohle dělám? Je to cvičení a otázka. Jak se zdokonalujete vy? Pouze četbou nebo nějakými úkoly?
Pro mě tento úkol nekončí, jen dosazením do schématu, pokračuji i ve vysvětlení jednotlivých aspektů pomocí kometáře (dá se to pokládat za další cvičení. Nebyl jsem schopen se vyjádřit k jiným dílům, proto volím tuto cestu, vyjádřit se ke svému).

Asi to bude trochu matoucí, ale zkusím to. Jen ke každému řádku básně přiřadím číslo; vzestupně.

1. řádek - v nerezových slovech: poukázání skrze nerez na univerzálnost, dlouhověkost některých slov (jako je láska, radost ... vesměs abstraktní pojmy). Další poukaz je na to, že ona slova sami o sobě nezahřejí, stejně jako kov (nerez), je to iluzorní pocit. Pomíjivost.
Rozkol: vesta (část ošacení) vs. materiál ze kterého je (kov). I přesto je kov za určitých podmínek zpracovatelný -> tkám (pletu by bylo lepší, ale...)

2. ř - vajgly: tady to beru jako časový údaj. Hromádky vajglů slouží jako orientační bod pro místa, kde se tráví čas. Tkaní vesty netrvá pět minut.

3. ř - vzpěra jako vajgl: zamáčknutý cigaretový nedopalek připomíná zdeformovanou vzpěru (traverzu; kov).
Vzpěra života: pro kuřáka je cigareta nutné (životní) zlo -> tvorba zlomených vzpěr.
Život na mizině: i ono kuřivo něco stojí a kuřákem se člověk většinou stává, když se potřebuje uklidnit nebo je s "nervama v koncích". Hodnota života pro něj samého nulová, mizina.

4. ř - boží muka: aspekt sevřených dlaní za účelem zahřání se. Tření rukou o sebe (neboť vesta neplní účel, nehřeje). Samotné tření rukou připomíná modlitbu. Dále spojitost božích muk a vajglů, boží muka jako místo pro zastavení se, tedy čas na cigaretku -> špaček -> vzpěra -> (přenesená, posilňující) víra do cigarety. Víra + nikotin.

5. ř - nezdraví strachem: a) tělesný stav b) (ne)pozdrav

6. ř - "symbol" kachen: je zima, ptáci táhnou na jih. Symbolika pomíjivosti stejně jako nerezová (evergreen) slova. Kachny i slova jsou pomíjivé s danou chvílí, táhnou pryč, ale vracejí se (každoročně). Je více lásky na jaře, než na podzim.
Tady je však chyba. Tyhle kachny zůstaly (tj. 1. chyba) a spí na poli (tj. 2. chyba - obyčejně kachny spí na břehu nebo blízko vody, nikoli pole). Abstrakce "kachen hejno = kachen kupa -> kupa slov", zůstaly kachny, zůstaly slova!

7. ř - pod vestou loňské listí: za slovy vždy "něco" je. Slova jako láska, radost jsou vyjadřovány v milostné korespondenci - milostné dopisy, listy. Loňské dopisy z lásky jsou loňské, nemají takovou moc zahřát "u srdce" jako tenkrát. Poukázání (opět) na klamnost jejich síly. Ani z toho důvodu vesta nehřeje.

8. ř - nedopsáno... nechce se mi.

5. ř vs. 7. ř - kontrast kamna vs. listy: i přes přítomnost (třeba) milostné korespondence je nutné tělo zahřívat jinak. Láska zahřeje na papíře, pouze a jen.

kamna - kovová konstrukce
vesta - nerezová (kovová) konstrukce ... obě stejný potenciál (potažmo materiál), jen jedno však hřeje (skutečně; fyzikálně). Každé tedy zahřívá jinak a něco jiného.

2. ř vs. 4. ř - vajgly -> zima: vajgl jako vyhaslý oheň, podkreslení chladu.

1. ř vs. 4. ř - nerezová slova -> kov + slova (láska) / boží muka: Ježíš - hřeby (kov) + pamětní destička (INRI; slovo)...
___________
Asi stačilo. Dá se pokračovat a vymýšlet další zhovadilosti. Tohle je více samotest, než cvičení. Neštěstí.
14.01.2013 19:29 Jaroslav Vraj
avatar no abych pravdu řek, koukám jako blázen:)
14.01.2013 21:35 Stinohra
avatar jak jsem přečetla to o tom schématu, skoro se mi chtělo zvolat "ty kráso" (no, přiznávám, bylo to trochu jiný slovo), fakt mě nikdy nenapadlo, že na to někdo jde takhle. Samozřejmě nic takovýho nedělám a asi bych ani nebyla schopna. K tomu zdokonalování, já už tu někde psala, že mým primárním cílem není báseň, ale zpracování vnějšího světa, což znamená, že formální hledisko pro mě není tak důležité a to ani v tvorbě ostatních...
14.01.2013 23:37 Luisa
avatar Já nevím, no. Četla jsem schéma.
Přesto - anebo právě proto - si tu postěžuju: proč to má tak nelogický jazyk a slovosled? Vím, že je to "nevážně" a cvičení, ale když cvičení, pak mi jazyk přijde důležitý asi jako kostra protahující se celou básní.

Přece: "vkládám později vajgly mezi ně" - ani když se na to podívám jako na střet dvojího jazyka nejvíce patrný na dvojici slov vkládám/vajgly, nebude mi to připadat nějak nápadité, snad jedině pro celkový obraz a to vyměření času o kterém píšeš v komentáři. Atd. Nevím, budu asi tvrdá, prostě... i perfektní báseň napsaná takovýmhle jazykem mi bude už na dálku smrdět básnílkovstvím. Nevím, jestli se dostanu blíž a přečtu ji takovou, jaká by byla, kdyby se z toho jazyka vymkla. Myslím, že ne. I pod povrchem narážím, je to příliš promyšlené. Symbolika. Nevím, v používání symbolů nic špatného nevidím, jen se mi asi příčí postavit text přímo na nich - a tady se mi zdá, že tu báseň trochu překřičely.

Hm. Já básním nerozumím, vůbec, co do techniky ptej se komentářů jiných. K Tvým otázkám - když píšu, většinou volným veršem a schéma se dostavuje průběžně a - velmi lpím na rytmu slov. Občas se mi stává, že ta struktura začne být uspořádaná a pak tomu začnu báseň podřizovat. Cvičím se? Tak, že se pokouším nezapomenout co jsem chtěla napsat když jsem neměla čas - a to se mi nedaří. Tak, že popíšu desítky papírů zbytečně. Občas si zkouším vázat když běhám. Jinak nic moc.
16.01.2013 09:49 Indigo
avatar Vylekals mě, to ano.
Bez přihlédnutí ke Tvé jiné tvorbě, pouze ve smyslu spisků výše, říkám: neměl bys psát básně, nýbrž komenty.
16.01.2013 14:50 sv Nestesti
avatar Oukej. Jdeme na to. Bude to rychle, protoze musim pro chleba.

Luisa: Asi tomu neuvěříš, ale schéma mi přišlo do hlavy... jen tak;nepozvané a nezvaného hosta pohostíš, ne? Celou báseň jsem se nepokoušel podrobit žádné jazykovědné analýze, protože výsledek vím už dávno předem. Pokusím se Ti trochu oponovat s tím symbolismem (ať věříš či ne).
Nezamýšlel jsem jej jako prvnotní znak. Prostě jsem psal a házel pak maximálně slova do koše, když se nehodily. Ony symboly, které tam tak zdůrazňuji jsou pozdějším efektem. Něco jako když si po hodině přečteš, co jsi vůbec psala a neuvažovala u toho. Já se snažil zaměřit na jeden aspekt a tím začít i končit. Tohle za báseň nepovažuji, spíše něco jako když se učíš cizí abecedu a nutí tě ji neustále psát a psát, pořád dokola, dokud jsi nejsi jistá, že to udělám bez nápovědy.

Primární cíl, vlastně jediný, nebylo hodnotit onu patlaninu, která tu je na procházce, ale zjistit, jestli se i ostatní někdy podrobí takovému sebe testu. Proč? Proč, ne?
Si vem, nedávno tu všude lítalo haiku a každý si to zkusil. O to mi šlo. Zkusit něco jiného, něco, co není tvoje, ale už by jsi to měla zvládnout. schéma bylo vymyšlené (ve 3 ráno po francouzštině člověka moc věcí nenapadá, hlavně těch rafinovaných).
Nezavrhuji jazyk. Ten je podle mého soudu nejdůležitější částí básně.
Tvé poukázání na memorizaci určité myšlenky a pozdější vyvolání na papír. Fajň, to beru. Stohy popsaných papírů, taky beru. Ale nemyslíš, že "básník" má být schopen (mít schopnost) z patra lovit v šuplíku, být flexibilní a ohebný? Zkusit se posunout do přísnějších pravidel? U některých lidí zde je to patrné (já zakrněl).

Na tohle téma se dá debatovat do nekonečna. Buď to a nebo tamto. Ale jsem velice rád, že ses vyjádřila.

Inka: s první premisou věty souhlasím. Neměl bych. S druhou ... jsem na pochybám, proto jsem si tady ustlal sám pro sebe. Smutné, že? Asi mi více sedí do všeho kefrat a utápět se v patetické a patosové beletrii. Snad tu něco z ní prsknu, až to najdu (nebo opět požádám tajnou banku o znovu zaslání).
_____
Neštěstí.
16.01.2013 15:40 sv Nestesti
avatar Hold, něco je špatně. Přiznávám.
19.01.2013 14:48 Marta
avatar ja len poznamenám, že pravidlá
akékoľvek, i tie, čo si sama vystrúham
ma vždy hnali do vývrtky..do rebélie

k textu
popáchal si tu nezmyselné násilie na slovách, podľa mňa
takto zrejme nie :)
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop