Jarku, no vidíš, jak nevidím :D
jinak technicky by to snad i šlo...prostě tu plínu napnout na plátno
a našepsovat a pak juchu malba...fakt je ten, že šepsu by to sežralo asi hodně, páč ta plína je měkká...ale no takovej opatrnej olej by se na tom dát dal, myslím...:-)
a díky :-)
Tyhle obrazy mám ráda. Chvíli jsem teda myslela, že ruka dítěte nějakým záhadným způsobem zmizela v prs matky. Pak zase, že dítě drží mámin ukazováček (to se mi zdálo trochu pokroucené), až jsem pochopila, že v jakousi mírnou, nesevřenou pěstičku a že matka jen ruku dítěte přidržuje.
:D fakt dobré, In, zvlášť Tvoje schopnost extrabuřty popsat slovem vančurovitým.
Jinak já mám tyhle obrazy poslední roky taky ráda, připadají mi v podstatě jako když by kde kdo maloval mě. Lichotivé :))
a hlavně teda protože vím, že nic moc jiného než 'mírnou nesevřenou pěstičku' v takové chvíli shledat nelze, měla jsem na první pohled jasno :)
Pro ostatní - pravděpodobně nesevřeně svírá mámin palec a to zejména z toho důvodu, aby nesvírala poněkud citlivější kůži prsu samého. Nutkání svírat při kojení je podobně milé jako nutkání koček při příjemných chvílích zatínat drápky do nevinných stehen dobromyslného chovatele. Proto ta aktivní 'přidržující' pozice ruky máminy. Zde.
Tak hele.:) Já v životě kojila, no nejméně dvakrát. Takže než, že by o zkušenosti mateřské, spíš bych na to šla přes oční a následně tím, co za okem následuje. Je tedy pravdou, že když jeden ví co má vidět, je věc o moc snažší. Ale! Ráda bych zmínila výzkumy o jednotlivém vidění způsobené funkcí nejen mužského či ženského mozku, ale i konkrétního jedince. Je celkem běžné, že dva se upřeně dívají na totéž, ovšem totéž nevidí, i přesto, že jedná o zcela hrubohmotný a realný podklad k pozorování.
Že obyčejně vidím něco jiného, nebo spíše, že poukazuji na něco jiného než druzí docela často ojediněle, to je věc jedna. Ovšem, když už to ono nevidím jen já, mi předznamenává, že můj postřeh zas není tak úplně mimo mísu.
Jen k dobrému konstatování i slovu. Jinak se nikdo nemusí nijak víc vzrušovat.:)
:) Inko, o Tvojí zkušenosti nikdo nemluvil! Jen o Luise!
A já taktéž v dobrém chtěla Tvé vstupy vpravdě vyzdvihnout! Ruka zmizelá v prs! Kdo s takovou dnes přijde! To není mimo mísu, to je lingvistický poklad. Knižně, vznešeně, povznášejícně!
In, protože člověk se dnes stává konzumentem v oblasti vjemů,
je tvůj přístup k nahlížení možná obdivuhodný
Že obyčejně vidím něco jiného
nicméně netroufám si říct, jestli v kladném nebo záporném slova smyslu:-)
rozhodně tvoje názory jsou často předmětem diskuse, jde o to, jestli podstatné nebo nepodstatné :-)
fakt je i ten, že slovo mne dnes už dokáže možná vzrušit víc, než cokoli jiného :D
Věry jedny!
Tak se mi zdá, že jsem sebe střednější víc, než jsem si myslela. Vložila jsem do příspěvku nejspíš víc sebe, než co jsem měla v úmyslu. Totiž Luisy jsem se chtěla zastat (a ano, po bližší autopsychoanalýze možná i ve smyslu pilíře k podkladu pro svůj výrok, no, jak jinak, než jiní -stejně). A vyzdvihnout fakt, že Luisa vidí to, co já viděla z první...ho oka-absenci přítomnosti oné dětské ručky. A že tedy dvě jsme již byly.Prsa ne-prsa. Teprv vyprsit se učím. A čepice je taky na hlavu. Víc nevím.
že slovo mne dnes už dokáže možná vzrušit víc, než cokoli jiného :D
Ha! Přistihl jsem tě, ty malý bídný červe!(řekl onehdy čaroděj Žžžitooo).
Kecáš! Totiž kdyby tomu tak bylo, pak by ses v řádcích při tom výroku netvářila tak po hře potutelně.:D
možná kvůli těm barvám, na mne netradičním :-)
prófa o něm řekl, že je to tak trochu Itálie, tak občas přemýšlím, jak se to dá vysvětlit různými způsoby :-))
to dítě není ošklivý a to říkám já a víš jak to mám s dětma :D
možná jen kouknout a stačí :D
Je ošklivý. A nemyslím tím, že bys ošklivě namalovala, jako ošklivé namalovala.Přesně jako každé narozené dítě, o kterém si novopečené matky vždy budou myslet, že je dokonalé. A vidím, že tohle dítě, je poněkud starší, než novorozeně. Kromě toho, vedle toho dokonalého prsu o to víc ono dítě ošklivé. Ale spokojené víc než matka, zdá se.A že mně obyčejně na ošklivosti vizuální moc nesejde, u obrazu to musím i jinak než podprahově vnímat. Ale všimni si, ta matka, z jakého úhlu jsi namalovala, jako by se od dítěte odkláněla. A výraz matky. Mám dvě varianty. Buď se na něco upřeně dívá, vyjmuta z děje kojení, anebo, jak by svým způsobem trochu se sebezapření dítě kojila.
A ta Itálie, ta mě taky napadla a to jsem totální malířský analfabet.
Jo a ještě, aby sis nevysvětlila špatně. Nevím proč mě napadla Itálie, nemám podloženo. Prófa to asi myslel jinak než já. Prófa je bourák, víš, že si ho vážím.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES