Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » už je skoro pondělí
už je skoro pondělí
dočetl jsem se, že v Americe měli postel s velmi přesnou váhou, a když na ní umřel člověk, váha ukázala maličký úbytek hmotnosti


tam, kde se dělí
jedna větev na dvě

tam, kde leží
kámen u cesty

tam, kde se vlévá
jedna řeka do druhé

tam, kde zůstává jedna květina mezi vadnoucími

v prvních třech tabletkách
krabičky hypnogenu

tam všude je má duše

tak jak ji chcete zvážit,
až zemřu??
Komentáře
11.02.2014 01:21 Egon Sirka
avatar Cheche. Jako bych otevřel nějaký starý Reader's digest. Duše a těch zpropadených sedmnáct gramů.

Ty strofy na první dojem působí poněkud banálně. Některé i na druhý. Víc než pár vteřin mi v hlavě zůstalo

tam, kde se dělí
jedna větev na dvě


což zdaleka není tak jednoznačný jako kámen u cesty nebo jedna zdravá mezi vadnoucími. Jedna větev na dvě. To je místo, které v patrnost nepřichází nijak často, nebo spíš věnovat mu pozornost vidím snad poprvé. A proto tak dobrý. Co se těch kytek týká, víc bych to ocenil přesně naopak. Jedna vadnoucí mezi hromadou zdravých. Téma slušný, šlo by dopracovat ještě o dost líp.
Ale ta větev mi v hlavě poroste ještě dlouho.
11.02.2014 08:13 Stinohra
avatar 21, pokud se nepletu. Gramů jako. Ostatně je to taky film, že jo... 21 gramů
K dílu: Bavilo mě, jak obecně začínáš, teda ne obecně, ale čtenář nemůže tušit, že nakonec přejdeš k sobě v krabičkách hypnogenu. To zpracování se může zdát jednoduchý, ale nebylo asi účelem působit složitě, některý vyjádření si prostě jednoduchost žádaj. Takže podle mě to docela funguje.
ALE já tu mám stejně problém - a totiž ten film, co sem zmínila na začátku, patří k mejm dost oblíbenejm a prostě to téma mi přijde provařený (a jéžiš, dyť von i ten film je přece tak děsně známej). Docela by mě zajímalo, jak by to na mě, kdybych nebyla timhle zatížená. Nevědět nic je nejlepší, tady mi znalost jaksi brání v prožitku, což jen těžko může být vina autora.
11.02.2014 10:22 Wopi
avatar no vidíš - já ten film neznam :)
11.02.2014 18:44 Jaroslav Vraj
avatar UŽ JE SKORO PONDĚLÍ

hm, zaujal mě název, teda po přečtení textu - jako bys
tu naznačoval každodenní naléhavost podobnejch úvah...

co odstavec, to den v týdnu,
pondělí zeje jasně na konci,
a rozhodnutí pro právě tenhle den
hraje zřejmě roli - kterou, to se jen domnívám...

tenhle text se svojí podstatou ani tak nerve o poezii,
jako spíš o lidi, který podobně "začnívaj",
a nechtěj přitom...
13.02.2014 14:26 Wopi
avatar Jarku, ten název vzniknul tak, že jsem si řekl, že v neděli se díla sice nevkládají, ale ve 23:45 už je to - viz název. :)
13.02.2014 15:56 Jaroslav Vraj
avatar eh, tak to sem teda hledal až příliš hluboko
13.02.2014 20:19 Marta
avatar takou nemotornou nehou
zavanulo z tvojho textu, Wopi
nehou človeka, ktorý tuho vníma a absorbuje krásy života

a teší sa každému novému týždňu
/no veru, tak som ten názov poňala a tu čítam, že vznikol len tak..ech! :) /
15.02.2014 18:34 rezka
avatar zdá se, že duše tvá přetrvá
v kameni v řekách ve větru, tož proč ji vážit...
dobře se četlo
18.02.2014 11:46 Indigo
avatar Tohle není dílo. Je to námět na dílo. Vypovídá o tom jak způsob - jak jsem k názvu přišel, tak prolog, bez kterého by další text nedoznal jiných úvah.

Nechci Ti dělat amatérského psychologa, ani říkat, že v pondělí se páchá nejvíce sebevražd. Chci se dočíst čisté esence. Dokonči své dílo, tak se mi nejlépe považuje neměřitelné.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop