Reskátor nemůže než obrátit srdce k Francii,
vůkol se však stíněnej obraz (nad i pod) stáčí k lince
osobního uvidění, jakýsi autoreflexe, jak text
kolísá a laboruje na hranici vlastní invence -
vystavělas poněkud jinak, než je ve Tvým kraji zvykem,
což kvituju (i když ten palec není můj...:))
baví ma tá hra v tretej strofe s marký/ízami
podarené
celý text vnímam ako taký náčrt rozhorčenia, keď
to rozhorčenie nemyslíme ani tak vážne, len
oň zľahka štrngneme
no dyť jo :-) já jen, že jsou tam indicie, který nasvědčujou
nebo vykreslujou, dost jasně můj rukopis :-)
ale možná i pasáže, u kterých to je jinak :-)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
