Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč. (Aristoteles ze Stageiry)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Řekla si, že napíše báseň

Řekla si, že napíše báseň

o tom
jak sedí doma u stolu a snídá
a pak i obědvá a večeří
s mužem na obraze

ano, nemaluje je tak často
jako o nich píše
možná proto, je faktické zobrazení
pro ni těžké

a teď tu visí
ta mužská energie
se šlechtickým původem
co drží meloun v ruce, jak prase kost

hledí někam zamyšleně
jakoby tu nebyla
a při tom sedí naproti
a chová na klíně kočku

a ona si spokojeně přede

a možná je to všechno
příliš obyčejné

Komentáře

12.12.2019 22:30

Luisa

a možná je to všechno
příliš obyčejné

V poslední době se mi pořád v hlavě objevuje rozhovor dvou čarodějek z jedné knihy Terryho Pratchetta.
Ty čarodějky se chystají na bál, kam ovšem musejí v přestrojení za běžné lidi (takže bez čarodějnických klobouků).

Jedna se druhé po chvíli mlčení zeptá:
"A proč nejdu já oblečená za tu urozenou a bohatou divadelní abonentku?"
A odpověď zní:
"Protože ty jsi obyčejná jako hnůj, Gyto."

V poslední době se mi to hodně vrací, protože mi přijde, že jsem zas nějak zobyčejněla, přijde mi, že se ze mně stal univerzální člověk s naučeným příjemným chováním.
Má to svoje výhody, třeba to, že se mi líp než dřív vychází s lidma. Ale za cenu, že si pak připadám obyčejná, nevim, jestli něco takovýho vůbec chci.
A na druhou stranu zas obyčejný věci miluju. Jsou jako taková kotva, uklidňujou.

Ehm, ale to se jen tady tak mimochodem vykecávám.
Že mi přijde, že tyhle věci máme možná podobně.
Každopádně mi tahle báseň připadá taková neobyčejně obyčejná, jestli rozumíš. Málokdo si namaluje aristokrata a pak s ním snídá, obědvá a večeří. A když už to někdo udělá... pak si rozhodně nemyslí, že je to něco obyčejnýho.
Takže v tomhle neobyčejná jsi.

Jinak byla jsem tu ráda. Není to báseň, která by mi vyrazila dech, ale je to báseň, která mě potěší ve chvílích, kdy vyrážet dech nechci. A takovejch chvílí je víc než těch předchozích. Hodnotím.

13.12.2019 10:50

Jaroslav Vraj

I k pocitu obyčejnosti lze dojít jen neobyčejnou schopností vnímat.
Bez ní by tu stála jen prázdnota nade všemi cestami,
i nad právě těmi obyčejnými.

13.12.2019 19:19

Vorona

Luis, vlastně jsi mne těma svýma úvahama dost potěšila
a taky možná otevřela oči, na jinej pohled...
že obyčejný věci jsou jako kotva, no, zajímavej názor
do jistý míry možná jo, souhlasím, jen to mám tak na hranici,
že nesmí nudit ...úsměv
jinak díky...úsměv

Jarku...stává se z tebe filosof...žasnu...úsměv a díky

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Výborné	100%	[1 Hlas]
Chvalitebné	0%	[Žádné hlasy]
Dobré	0%	[Žádné hlasy]
Dostačující	0%	[Žádné hlasy]
Nedostačující	0%	[Žádné hlasy]

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES