Snazší je dosáhnout úspěchu, obtížnější si ho zasloužit. (Albert Camus)

Přihlášení

REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO

Ale ne! Kde je JavaScript?
Váš prohlížeč nemá zaplý JavaScript nebo jej nepodporuje. Prosím zapněte enable JavaScript ve Vašem prohlížeči ke správnému zobrazení této stránky,
nebo přejděte k prohlížeči, který podporuje JavaScript; Firefox, Safari, Opera, Chrome nebo na verzi Internet Explorer novější než verze 6.

Hiearchie článků

Rozcestník » Poezie - zbylé formy » Hozená rukavice

Hozená rukavice

.

tak pojď
za všechny ty urážky
a facky v těhotenství

za všechny ty
nesplněné sliby
za víry v nevěry

za to žes mě miloval
až příliš
a neunesl
jaká jsem byla

za druhou kolej
na kterou jsi postavil
svého syna

ano
za to všechno
jsem si sama vina

nepláču tu nad vylitým mlíkem
čas vysušil ho
na škraloup

a faraoni marně baží
po bažině
a já už dávno
hodila rukavici

krokodýlovi do tlamy

.

Komentáře

19.02.2021 07:58

Stinohra

Tyjo.
Psát tyhle věci (jakkoliv jsou pravda či nikoliv), to je vždycky hroznej risk. Ne kvůli tomu, jestli je ta báseň dobrá (nebo špatná), ale kvůli tomu, že (nevim, jak to říct a asi to řeknu nešikovně) fackovaný těhotný... na to maj asi všichni jasnej názor (pověsit do průvanu)... Co jsem chtěla říct... přijde mi to skvělý,

nepláču tu nad vylitým mlíkem
čas vysušil ho
na škraloup

nejvíc mě zaujala asi tahle část - na jednu stranu čas nakonec obrousí všechny hrany, na druhou... ten škraloup, no, pořád tam je :)
Goog job.

19.02.2021 15:37

Vorona

Stínka...tak ty facky, no, byla jen jedna, ale psychicky vydala za 10...
názor stejnej "pověsit do průvanu" minimálně...
na druhou stranu vím, že jsem ty mužský občas doháněla k šílenejm věcem :D no tady by ale asi brzda být měla...
jo a ten škraloup, no, furt tam je, no
děkuju jinak :-)

24.02.2021 12:28

Marta

"nepláču tu nad vylitým mlíkem
čas vysušil ho
na škraloup"

- práve tu, v tomto trojverší, som sa našla
viem o škraloupech svoje (ako podotkla Stína: pořád tam je)

je tvrdý ten text
istým spôsobom nemilosrdný
pomáha tomu istá úsečnosť a strohosť vo vyjadrovaní
predsa za ním cítim veľkú snahu odpustit
druhým i sebe
pekne, Vorona

24.02.2021 14:34

Vorona

Marti, asi jo, to všechno co píšeš a jo ta snaha by tam byla :-)
děkuju :-)

10.03.2021 17:23

Jaroslav Vraj

je fakt, že jsme se ve škole učili tříbit paměť,
ale nikdo nás už nenaučí, jak na některý věci zapomenout

14.03.2021 08:47

Indigo

je fakt, že jsme se ve škole učili tříbit paměť,
ale nikdo nás už nenaučí, jak na některý věci zapomenout

Ne, to by nešlo, přece. Čím jiným jsme, než našimi vzpomínkami. Představ si, že nemáš ani jednu.

14.03.2021 11:58

Jaroslav Vraj

Nešlo. Proto nemluvím o vzpomínkách jako povšechných,
ale spíš o těch, který ("některé") v nás zůstávaj s takovým dopadem,
jež mohl mít a měl vliv dřív, to ano, ale dnes vnímám a víc kvituju typy,
které se nevracejí tak často -
svý si už udělaly, a návratem k nim se už nejspíš nezaměřím
k uhnutí jinou cestou, to už se povětšinou dávno stalo.

14.03.2021 13:04

Indigo

Nešlo.

No, dyť. Tě jen udržuju ve střehu. :)

14.03.2021 13:05

Indigo

Proto taky neposílám rovnou avízo. :)

A Vorče omluva za spam.

22.03.2021 04:27

Vorona

Hele,děkuju vám za vstupy
Na druhou stranu si říkám,že je dobrý,že si ještě něco pamatuju
Možná jsem to tímhle dílem v sobě nějak uzavřela a stacilo

Přidat komentář a avízovat

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES