Ty chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor, abych se ohlédl za krásnou ženou? Lituji tě, můj příteli, protože tohle byla otázka slepce. (Aristoteles ze Stageiry)
I.
nevstoupíš dvakrát ne do stejné řeky
chtěla bych
lidé jsou dvojnásobně slepí
neznají pláč a znají smích
lidé jsou dvojnásobně slepí
chtěla bych
umět nenávidět nebo aspoň
ze žluče srdce sebe po kapkách
po kapkách sebe
teploměrem
a po tvém krku
projít - ach
odcházím mlčky
vždycky mlčky
abys mi k plícím nedosáh
aby tvá vina šla jen na půl cesty
a abys mě měl trochu rád
II.
je v odpoledni
až k hodině třetí
strašlivá zima a zetlelý strach
houpá se k ústům nemluvněti
neříkej kolikrát
ne kolikrát
III.
já mám svoje růže
svoje suché růže
ve vlasech a v ústech jako řemen z mědi
nemám cigarety
telefon a štěstí
a tvé černé oči
na zápraží smetí
– nejsem z benátek
a nejsem choulostivá
řekla jsem že ne
pomalu tě líbám
a řeknu to zase
ale který člověk doopravdy zná se
který z nás se ještě
doopravdy dívá
IV.
je tma jenom nocí jezdí černé vlaky
a na jejich kolech
někdy musím taky
plivat na fasády
že jsem ještě živá
že mám v srdci tělo
na míru nůžtičkami
vystříhám z něj šaty
co mi padnou
samy
V.
vzpomínkou na dlouhé dny
kdy se málo lhalo
sníh šlehl do verand
a mě bylo málo
mně to bylo málo
také dávno velmi
jméno které mám
tenkrát nedostalo se mi
domova a natož
radosti ze zahrad
mám a nebo nemám
smát se jak máš rád
VI.
nedokrevné nehty
neucítíš ani na svém vlastním krku
jen blázen se spálí
o tu stejnou řeku
i když je to dávno
byla přece zima
bylo přece léto
/to tě nezajímá/
bylo to už dávno
dnes to už nesvedu
/ne na tomhle místě
asi nesvedu/
z falešného jistě
z křivého pohledu
všechno bylo ještě
daleko kupředu
od Luisa
dne 18.07.2013 14:00 ·
23 Komentářů ·
446x čteno ·
tím míním ty nápady. a ty rýmy. tohle by pro mě byl materiál ke skládání na hodně dlouho - jakože bych se tím dokázala bavit a bavit, aby ta forma byla jakože ucelená. no ale ty náboje.. to je prostě nad formy. (umím si představit sonety, ronda, leccos... když máš takový nápady a schopnost rýmovat, je forma jenom kabátek... kterej Ti trvá, než ho ušiješ, musíš vědět pár pravidel, ale..jenom kabátek..)
Zbylo po formální stránce myšleno. Z formy tam totiž skoro nic.
Jinak já propíšu tolik hodin denně co průměrnej Ital protelefonuje, to znamená že mé materiály jsou naprosto nedozírné, pchech, já vím, že to je dlouhý a tak, ale rozhodla jsem se, že se za to přestanu omlouvat.
Jinak já se na čistý rondó chystám, není to dost zřejmý? :)
problém bude v tom, že vychrlit kaskádu "nedochůdčat"
mi přijde od Tebe i tak trochu alibistický - schovat se za mraky
rozdělanejch nápadů jen v podobě útržků formy
mi jakby říkalo:
"Není problém, nějaký to rondó, se mi jen ňák nechce"
škoda, mně by stačila i desetina textu, když bych v něm
neviděl to v uvozovkách...
Mně by taky stačila jen desetina textu a bylo by to tak lepší.
Vždycky je lepší napsat míň, než víc.
Z pohledu literárního i z pohledu lidského.
Přesto si nejsem jistá, jestli máš pravdu.
Nevím Jarku, nevím proč jsi to pochopil jak jsi to pochopil, fakt byl, že jsem se snažila o rondó a strašně mi to nešlo /a to mám tak ráda ty trefné refrény - a ne a ne na žádný přijít/, ale zase mi přišlo líto tu snahu nezdokumentovat. Jinak na rondu se bude pracovat ještě zítra během mé šestnáctihodinové směny, třeba to dopadne líp.
A Vorčo dík. Jsem Tě tady nečekala a asi i proto jsi mi v tuhle dobu strašně zvedla náladu.
Jo, prosimtě. Chtěla bych vlastně abys to myslel trochu zle, by mi to takhle navečer očistilo svědomí /né, to je blbost, vlastně, tak to nefunguje/. Fakt ráda za zastavení. Už dvě šichty jsem věnovala přemejšlení nad rondem a popsala u toho asi milión účtenek a nic. A pořád tady ten Inčin komentář se středním rodem /jako vím a doufám že asi neúmysl :D/ "Vím, že jsi toho schopno." Štvete mě, fakt. A to je zatraceně dobře.
wopi, já myslím, že luisa nehájí fašismus, ale koně, kterej jednou zakopl, prý po prvním zakopnutí se koně nestřílej, vím, že to není k dílu, a že luisa nepotřebuje zastání, ale tak nějak mám potřebu to napsat, omluva
Nejsi, slyšela jsem v životě horší věci a bez omluvy.
Teď už Tě chci ujistit, že by to bylo zcela absurdní, asi víc než to, (brněnské romské čtvrti jsou můj druhej domov protože je to jediná část Brna, která podle mě stojí za kreslení a vidění a taky protože to jsou bývalé židovské čtvrti a píšu práci o historii Židů v Brně.
Atakdále, mám romské předky, učím se hebrejsky, a to šílený jméno jsem dostala kvůli židovskýmu spisovateli, hm)
beru si z toho poučení, neprezentuji své názory dostatečně jasně a včas.
(Jediné o co mi šlo bylo to, že ke spravedlnosti je VŽDY potřeba nalézt advokáta, nejen soudce.)
Hm, že se ti můj pohled na svět začíná opakovat. Co na to říct, nedivím se, no, číst slova někoho, kdo je v kleci, a chodí v ní tam a zpátky je pořád stejný a nudný. Jsem naštvaná, že to tak je. (I bez toho, že bys mi to psal, i když takhle zase o kapánek víc, to se musí uznat.) Musím se přestěhovat. Musím poznat nové lidi. Musím dostat hammondy do kostela. Musím napsat jednu knihu na velmi ožehavé téma, je to to jediný a vlastně všechno, co musím, ale zdá se to nemožný, protože kdo píše dobrou knihu/a já chci, aby byla dobrá/, píše s ní i vlastní život. Musím být víc s dětma, protože začínám být zahořklá z dospělejch. Já to vím. Vím, co musím a mám udělat/asiže každej to o sobě ví/, ale vteřinku, jo? A trošička důvěry by taky nezaškodila. A zase děkuju, že mě nenecháváš v klidu :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
